Svatební doprovod Pepeho dcery
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 9. 2014 10:42
- Napsal Jarda z Úpice
Svatební doprovod Pepeho dcery, aneb příležitost být na svatbě.
Každého z nás provází řada životních situací, ať již příjemných, nebo nepříjemných. Ani motorkáři nejsou výjimkou.
Měli jsme za tu naši krátkou dobu působení několik příležitostí doprovodit naše přátele, nebo jejich rodinu při svatební cestě. Poprvé jsme doprovodili motorkáře Méďu a Dali Mědílkovi, potom dceru kamaráda Toshi. Letos Mikešova syna a nakonec dceru kamaráda Pepeho.
Cesta to byla obvykle kratší, takže se vše zvládlo bez komplikací. Naše poslední akce se trochu vymykala vzdáleností a pravděpodobně i počtem automobilů, těch bylo asi patnáct, ne-li více. A trasa měřila téměř devadesát kilometrů.
Pep o svatbě hovořil s předstihem, ale podrobnosti se dohodly v podstatě až na zářijových Motodědcích v Kostelci nad Orlicí. Projevená důvěra nás těšila a zároveň trochu i zavazovala. Připravil jsem proto itinerář cesty, neboť některým klukům byly jisté pasáže cesty ne zcela známé a aby o tom věděli i svatební hosté a hlavně řidiči aut.
Z pátku na sobotu jsem spal asi jako Pep. Celou noc jsem projížděl trasu, procházel překážky na trase a kombinoval. Největší neznámou byla předpověď počasí. V pátek lilo a na sobotu nebyla předpověď počasí jiná. Projížděl jsem všechny dostupné portály o počasí a hledal tu nejpravděpodobnější předpověď.
Sobotní ráno bylo mlhavé, ale sluníčko nesměle proráželo mraky a byla tedy naděje, že vše dobře dopadne. Sešli jsme se v pětici na našem obvyklém místě a přesunuli se do Suchovršic. Pep i hosté čekali, jestli přijedeme a v kolika. Všichni, a nejvíce Pep, si oddechli. My si dali výtečné svatební párky, nezbytnou kávu a pár minut po půl desáté celá kolona vyrazila ze Suchovršic na Hrubou Skálu, kde se na zámku oddává. Děvčata nám parádně ozdobily motorky, takže nebylo pochyb, že jsme svatební doprovod.
Největší starostí bylo, abych kolonu včas dovedl na místo. Po cestě bylo několik kruháků k uzavření, několik semaforů a dokonce plno vyfrézovaných děr, které nikde nebyly prezentovány. Kluci však všechno zvládli bravurně, takže jsme všude projeli v celé parádě. Díky i perfektním řidičům „plechovek“. Bez jejich nasazení by to nebylo to pravé.
Všechno jsme projeli s plnou parádou a přesně na čas. Sluníčko nám celou dobu svítilo na cestu. Svatebčané šli obsadit oddací síň a my lelkovali po okolí. Čekala nás ještě cesta do Troskovic, do hotelu Trosky, kde se odehrávalo posvatební veselí.
I my jsme dostali svatební menu, které bylo výtečné, protože svatební svíčková je svatební svíčková. Proběhlo ještě tradiční focení s nevěstou a svatebčany. Fotek moc nemáme, na focení svatby tam byli profíci.
Jirkovi na Hrubé Skále najednou tekla voda z chladiče, tak ještě rozborku a zborku motorky za asistence svatebčanů, dolití vody a vyrážíme k domovu. Aby i počasí si přišlo na své, tak jsme jen maličko zmokli v sousední vesnici, ale nestálo to ani za řeč.
Domů jsme dojeli v pohodě, ani Jirka nemusel nic řešit. Svatebčané byli s naší asistenci spokojeni, my sami se sebou rovněž a tak vše proběhlo, jak mělo. Nic světoborného. A příště? Příště už snad budeme mít obavy jen z počasí. To je nevyzpytatelné.
A pokud máte možnost doprovodit své známé a přátele, a nejen motorkáře, udělejte to. Myslím si, že to všichni ocení.
Jarda z Úpice
Pár fotek je zde:
