Ohlédnutí za motorkářskou sezónou 2014
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. 2014 15:50
- Napsal Jarda z Úpice
Trocha bilancování ke konci roku 2014
Je poslední listopadový den. Téměř se stoprocentní jistotou se dá říci, že letos nastal konec sezóny.
Teploty poklesly pod únosnou mez, prognózy nejsou nijak optimistické a první sníh jsme potkali včera v okolí Andrdlova Chlumu u Ústí nad Orlicí. Vypadal ten sněhový poprašek pěkně, neboť jsme seděli ve vytopeném automobilu a zima se k nám dobývala marně. Ale i tak jsme potkali jednoho motorkáře.
Letos to vypadalo na nějakou, na výlety chudou, sezónu. Nakonec to byla jedna z nejúspěšnějších. Začali jsme jezdit v únoru a skončili v listopadu. Tedy celkem slušně dlouhá sezóna.
Jen já s manželkou jsem podnikl 49 výletů, které mám zadokumentované fotkami, a řada jich byla jen tak, bez focení. Tedy jen nějaké kratší cesty sem a tam. Poměrně hodně z toho jsme najeli s přáteli. Letos naše sestava bývala sice poněkud menší, zato ale s bezva kamarády.
Podnikli jsme několik akcí, které stály za to a pokud se budou opakovat, podnikneme je opět.
Jen ve dvou jsme jeli na motorce na motorkářskou výstavu do Prahy. Bylo to prima, a pokud počasí dovolí, pojedu příští rok znovu. Protože jet tam na motorce je něco prímového.
Musím také zmínit sraz motorkářů na Šiklově mlýně. Nádherná akce pro motorkáře, s bezvadným programem a krásným zázemím. Jeli jsme jen na otočku, ale příští rok bych se rád zdržel po oba dny.
Rovněž dvakrát v roce se opakuje setkání Motorkáři v jedné stopě, aneb Motodědci v Kostelci nad Orlicí. Obnovená akce, která se zde konala po mnoho roků. Schází se zde povětšinou trochu odrostlejší motorkáři, kteří hledají své přátele, rádi se pobaví o všedních věcech a rádi se pobaví, jak to jen jde.
Podobnou akcí jsou Motodědci nad 60 let. S nimi sice moc nejezdím, ač jsem jedním ze zakládajících členů, ale co dosud nebylo, může být. Na příští rok se již polepším.
Povedlo se nám letos doprovodit dvě nevěsty k oltáři, a samozřejmě i dva ženichy a svatební hosty. Obě dvě doprovodné akce dopadly dobře a svatebčané byli spokojeni. Alespoň to tvrdili.
Podívali jsme se mnohokrát za hranice, abychom zhlédli krásy okolo nás. Jedna cesta nás dovedla do Schonau, na překrásnou litinovou rozhlednu nad městem, ostatní akce byly věnovány zejména Polsku. Tolik krásných míst kousek od hranic stojí za zhlédnutí. A to jich mám v záloze ještě spousty.
Sami jsme se také vydali na výlet do pivovaru Dalešice, kde se natáčely známé Postřižiny. Rádi fotíme, a je jedno jak povedeně, tak máme dostatek příležitosti a nikoho nezdržujeme. Letos jsme i několikrát zabloudili do Českého ráje, kde je v každou roční dobu krásně. Ani Orlické hory nepřišly zkrátka.
Docela pravidelně se účastníme motorkářských akcí na začátku i na konci sezóny, několika motorkářských mší, kde máme možno se trochu přimluvit za přízeň tam nahoře, byť nejsme věřící.
Je však i řada věcí, které se nám nepovedly. Již druhým rokem jsme absentovali na Harlejářích v Poděbradech kvůli nepřízni počasí, letos nás počasí rovněž vypeklo na motomši ve Vrchlabí. Nedopadla mi ani plánovaná dovolená na Slovensko, čehož lituji nejvíce. Rád bych ještě zavítal i do Alp, ale…… Máme doma pejska, chyběli nám i některé nezbytné propriety a tak dále.
Snad se nám to všechno, nebo alespoň to Slovensko, povede v roce 2015.
Čas kvapí, sil nám ubývá, motorka je čímdál těžší, vydržíme sedět čímdál kratší dobu, a tak nemůže již plánovat na dekády dopředu. Jediné co nám stále zbývá je chuť cestovat, stále máme chuť poznávat nová a krásná místa, stále máme ještě mnoho rezerv a mnoho nepoznaného. Zcela jistě to nebude daleko od nás, nikde v daleké cestě a vzdálených zemích. Ale i u nás doma je toho mnoho, kde jsem na motorce nebyl a kam je třeba zajet s přáteli. Silnice se sice pomalu, ale přece jen lepší. Naše technika pamatuje již vzdálené časy a tak na pěkném asfaltu si přímo libuje.
Nepamatuji si kolik kilometrů jsme letos najezdili, ale za kamarády, kteří mají 20 000 daleko zaostáváme. A jistě nemáme ani polovinu. Ale i tak známe spousty čerpacích stanic, vypili desítky káv v restauracích a snědli leccos po cestě.
A bylo nám vždy fajn. Tak nám nezbývá, než se podobně činit i v příštím roce. Ještě jsme pořádně neskončili a již se těším, až se zase budeme potkávat. Tak v klidu přečkejme zimu, vždyť i ti naši miláčkové si zaslouží odpočinek. A pak, pak se zase vydáme na cesty. Pozdravíme se s kamarády, pokecáme o tom, jak jsme se nemohli dočkat a co všechno chystáme projet.
A to je to krásné.
Hromada fotek z cest je na Rajčeti, plno článků na těchto stránkách.
Jarda z Úpice
