Říjnový výlet na Mladoboleslavsko

Muzeum Škoda, aneb kolečko kolem Mladé Boleslavi.

V sobotu jsme byli v Hostinném na ukončení sezony, v neděli nás potom sluníčko vytáhlo na kávu na Sendraž a Dobrošov. Všude bylo plno turistů využívající slunečného dne ke kochání se krásnou barevnou přírodou. Jen na samotném Dobrošově bylo plno motorkářů, co chvíli někdo přijížděl a odjížděl. Paráda. V Bělohradě chlapi spřádali plány na úterní výlet, nejvíce se jim zamlouvala cesta do Karpacze, do lázní, aby si pořádně vymáchali těla v bazénu. Mají tam prý dokonce akvárium se žralokem, takže by vzali z domova rohlíky a krmili ho. Ale smůla, mají od pondělí do středy zavřeno. Možná je někdo „bonznul“ s těma rohlíkama.

Padl tedy návrh, ani nevím od koho, co takhle do muzea Škodovky v M. Boleslavi. Původně jsem chtěl být v práci, koupat se mohu doma a nemusím kvůli tomu do Polska. Ale v muzeu Škody jsem dosud nebyl, i když jsem to měl několikrát v plánu. Tedy abych byl přesný, jednou jsem se jen zastavil u recepce, to když kolega byl v zákaznickém centru pro vůz. A tak práce ne práce, jedu s klukama.

Ráno byla mlha, že by se dala krájet. Na desátou, kdy byl odjezd, ale zmizela a bylo krásně. Vzal jsem si pořádnou bundu, aby mi nebyla zima, ale během dne jsem toho litoval, protože bylo nádherné teplo.

Odjíždíme z Úpice ve třech, s krátkou zastávkou v Pilníkově, kde se přidává Milan TU, po cestě se v Olešnici přidává náš nový kolega (jméno si bohužel nepamatuji) a po přeskákání tankodromu v Chotěvicích zastavujeme až na Benzině před Jičínem. Vyměnili jsme ji za Sobotku, nebudu někde shánět nějaké parkovací kotouče, či co. A nebudu trnout hrůzou, že mě zkásnou měšťáci, než stačím vypít kávu. Musí to mít i motorky, to se zřejmě inspirovali v N. Městě nad Metují. Ti mají stejnou kravinu. Dáváme si ranní kafíčko, cigárko a po chvíli pokračujeme až do M. Boleslavi. Po drobném přestupku nakonec parkujeme na plně obsazeném parkovišti před muzeem. Chlapi zaparkovali v zákazu, nebylo jinak kam a hned se k nim přihnala dívenka z recepce. Mysleli jsme, že jim jde vynadat, ale jak se ukázalo, byla to také motorkářka a tak se přišla podívat na kolegy. Byla na nás milá, jako ostatně všichni, kteří v muzeu pracují. To je v tom muzeu velmi příjemné. I přesto, že my senioři platíme pouhých 35,- Kč. Šatna je zdarma, a může tam nechat celou svoji výzbroj. A navíc dostanete slevový kupon na návštěvu leteckého muzea Metoděje Vlacha v M. Boleslavi. Tam jsme již byli a mohu ho jen doporučit.

Procházíme muzeem, ale jsme lehce zklamáni. Moc aut zde není a chybí takové chlouby jako Škoda 110 R, Felicia kabriolet, Škoda Rapid, Škoda 100 a další historické, ale i nedávno vyrobené typy. Některé jsou na přízemí, některé na regálech, ale moc toho vidět není. O víkendu lze spatřit ještě vozy v depozitáři, kam jsme se tedy nedostali. Prohlídku fabriky jsme rovněž zavrhli. Jsme praktici, tak víme jak se co vyrábí, a navíc jsme kdysi byli na dnu otevřených dveří ve Škodě v Solnici. V muzeu je ještě výstava díla Davida Černého, o kterém jsem si myslel, že je schopen dělat jen kraviny a naschvály. To, co se vystavovalo, bylo úžasné. Bronzové plastiky, které musely dát neskutečné práce. Plno detailů a provokativních scének. Prostě úžasné. A většinou všechno v bronzu.

No ale všemu je konec, pokračujeme. Ještě diskutujeme s průvodci u motorek, dokonce nějací manželé z Německa se ještě fotí s Milanovým Spyderem. To prý aby mu kolegové záviděli.

Odjíždíme směrem na Č. Lípu, na kruháku to vezmeme na Debř a pod zříceninou hradu Zvířetice až do Kláštera nad Jizerou. Zřícenina Zvířetic byla do nedávna volně přístupná, ale touha po penězích někoho dohnala k postavení budky a vybírání vstupného. Touha po mamonu nám dává zabrat.

V Klášteře parkujeme na vyhrazeném parkovišti u restaurace Skála, ale je to samý hrubý štěrk, mizerné parkoviště. Motorkářům doporučuji parkovat přímo u hotelu, žádný zákaz tam není.

Jsme natěšeni na svíčkovou s knedlíkem a brusinkami, ale ouha. Menu se podává pouze do 14 ti hodin a je půl třetí. No nic, vybereme si. Jako obvykle to jistí „smažák“, tatarka a hranolky. Byl dobrý, také ne, když je za 150,-Kč.

Pokračujeme k domovu, směr Turnov. Chci najet na dálnici, ale nájezd z M. Hradiště je uzavřen. Tak jedeme známou trasou kolem hradu Valečov a Drábských světniček. Nakonec jen krátce využijeme dálnici, abychom se vyhnuli městu Turnov. Prolítneme okolo a ještě odbočíme k Dlaskovu statku v Dolánkách u Turnova. Hrubý Rohozec si necháme na příště. V Dolánkách obhlížíme s Hančou statek, nakonec nás dohoní ještě Jirka. Správce je velmi příjemný a provede nás celým areálem i přesto, že je již zavřeno. Tak pro kolegy alespoň fotíme. Nakonec Hanka musí vypít sklenku slivovice, jako zástupce motoklubu, jediný člen, „baťůžkář“ který může. Přes Malou Skálu a Železný Brod jedeme do Semil, ještě zde tankujeme a poslední zastávku máme ve Víchové v bistru Na Habeši. Tak ještě kafíčko, cigárko a hajdy domů. Domů přijíždíme již za tmy, ale spokojeni s krásným dnem. I v pracovní den jsme potkávali motorkáře, obvykle podle fousů usuzuji na důchodce, ale nejen je. Sice jsem měl v plánu ještě pár zajímavých míst, ale den je již krátký, tak nám zbude něco na příští léto. Ujeli jsme cca 330 kilometrů v pohodě s prima partou. A tak prý to má být.

Jarda z Úpice.

Pár fotek je zde:

http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Rijnovy_vylet_na_Boleslavsko/

http://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Mlada_Boleslav_17.10.2017/

Další informace