Toulání se kolem Vysokého Mýta

Podrobnosti: Zveřejněno 22. 10. 2017 11:18; Napsal Jarda z Úpice

Jedeme se podívat do muzea Karosářství ve Vysokém Mýtě.

Je nedělní ráno. V noci lilo jak z konve a vydrželo to až do rána. A tak mám příležitost sednout si k počítači a napsat pár řádků o sobotním výletě. Výlet jako takový iniciovala Dáda.

Jednak měla v září svátek a za pár dní má její taťka, Cynda, narozeniny. Tak prý překvapení. Dlouho spolu nikde nebyli, protože jim marodila motorka. Nakonec byl vadný alternátor odhalen a po zásluze vyměněn. Od té doby jsou zase fit.

Sobotní ráno nevypadalo nijak výletově. Mlha se válela po kopcích a pomalu lezla mezi baráky. Na rozdíl od pátku bylo zamračeno a sluníčko nemělo nejmenší snahu alespoň vykouknout. Místo našeho setkání bylo mimořádně na pumpě Robin Oil ve Rtyni v P., protože v Úpici se opravuje silnice a tentokrát již kolem našeho stanoviště. Pomalu se blížíme k pumpě a hlavou se mi honí myšlenky, že tam budeme asi sami. Jaké překvapení, bylo jich zde již plno. Kluci od Čisté u Horek Luděk s Mirkem, trutnováci Milan s Láďou a kostelečáci Olda s Dášou, úpičáci Ruda s Danou, Cynda s Dádou a batňovští Jarda s Jiřinou, dříve než my Jarda a Alena. Poslední přijel Jirka. Nakonec jelo deset motorek a patnáct motorkářů. Ani „baťůžky“ nezůstaly doma. A jedenáctá dvojice nás čekala na Benzině v Dobrušce.

Místy bylo mlhavo jen tak, místy se mi mlžilo plexi, že jsem pořádně neviděl. Zastavujeme tedy v Dobrušce pro Toshu a Šárku a vyrážíme na naši první kávu. Ta je plánována, a také byla, v zámecké kavárně na zámku v Kostelci nad Orlicí. http://www.zamekkostelecno.cz/kavarna . Příjemné prostředí, vevnitř vytopeno, ale otužilci sedí venku. Dokonce sám pan hrabě Kinský to přišel obhlédnout, ale moc spokojeně se netvářil. Občerstveni pokračujeme k cíli, k muzeu ve V. Mýtě www.muzeumkarosarstvi.cz/ . Na náměstí, hned naproti muzeu, parkujeme. V recepci muzea samozřejmě zmatkujeme, jako je tedy obvyklé, když přijede parta důchodců. A je jedno, kde to je. Je ale pravda, že mají program na PC na vydávání vstupenek, kde musí zadat počet důchodců, počet normálních návštěvníků, my i návštěvníka ZTP. K tomu se řadí výška, vzdělání, velikost bot a náboženské přesvědčení. Jo a také zda fotíte. Tedy plno veličin, které vás důchodce ve skupině zaúčtují částkou 20,- Kč. Taky dobrý. Procházíme muzeum, je vlastně situováno v bývalé radnici, soudní budově a věznici. Jednotlivé cely slouží jako výstavní prostory. Bohužel nikdo chodby nevyfotil. V muzeu jsou zastoupeny některé karosárny, jejichž počet byl tehdy jen v Českých zemích úctyhodný. Mnoho exponátů se samozřejmě nemohlo vejít a nakonec to není výstava automobilů, ale jejich karosování. Jsou zde i pěkné modely např. autobusů. Sem by se žádný ani nevešel. Ve vestibulu byla výstava obrazů, my bychom řekli mazanic, ale barevně byly pěkné. A v patře nad recepcí byla i výstava známek. Nejsme ale filatelisté, tak zůstala bez povšimnutí. A nakonec všichni najednou spěchali, měli ukrutný hlad. Recepční nám poradila navštívit restauraci Jangelec v bývalém mlýně, hnedle za městem www.penzion-jangelec.cz . Směrem na Ústí nad Orlicí. Pár minut a jsme tam. Parkoviště, dvůr, zemědělské budovy a kdysi mlýn, to je celý pěkný areál. Je zde i indiánská vesnička, konírna a malé zoo. Vlezli jsme do tiché restaurace a rázem bylo po klidu. Trochu zmatku nad jídelním lístkem, evidentně nejsou připraveni, že tam vtrhne sedmnáct motorkářů. Nakonec se vše nějak vyřešilo a všichni jsme ten svůj oběd dostali. S Alenou jsme měli svíčkovou a musím říci, že byla dobrá.

Po dobré hodině pokračujeme k Ústí n. O. a díky uzavírkám trochu kličkujeme mezi vesnicemi. Musím se přiznat, že tudy jsem nikdy nejel. Mám ještě plánovanou zastávku na kávu v Potštejně. Shoda náhod nás prima zavedla do Českých Libchav, v což jsem ani nedoufal. Odtud je to jen skok do Potštejna. Tady mám vyhlédnutou kavárnu Trnka www.penziontrnka.cz/ . Trochu bloudím, i když jsem to na mapě asi desetkrát kontroloval. Nakonec kavárnu objevíme a hrneme se dovnitř. Není velká, ale všichni se usadíme a po trochu zmatku si objednáváme a nakonec všichni všechno dostaneme. Je evidentní, že dnešní pohostinské podniky nejsou na takový nával připraveny a větší skupina lidí je zaskočí. Zejména kuchyni.

Konec posedávání, jedeme k domovu. Vezmu to opět na Častolovice, abychom se vyhnuli rozkopané silnici v Rychnově n. K.. A co je parádní, jedeme se sluníčkem v zádech. Nakonec se i počasí vyvedlo. Domu samozřejmě dojíždíme již za tmy. Je ale teprve půlsedmé, tedy žádný dramatický večer.

Výlet to byl docela pěkný i přes to nic moc ráno. Parta lidí jako vždy bezvadná. Co více si přát. Některé silnice byly pěkné, jinde mizerné, běžný český standard. Ujeli jsme necelých dvěstě kilometrů, což není moc, ale dnes ani málo. Ale to svezení má své kouzlo, zejména při tom letošním proměnlivém počasí. Příroda rozehrála okolí všemi barvami a je kouzelné jet tak krásnou barevnou alejí. Pevně doufám, že to nebyl poslední výlet.

Tak si užívejte také přátelé.

Jarda z Úpice

Fotky z cest jsou zde:

http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Vysoke_Myto-muzeum_Sodomka/

http://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Vysoke_Myto_21._10._2017/

http://jardabat.rajce.idnes.cz/Z_male_projizdky-VELKA_PARADA_21.10.2017/