Výlet do Muzea socialistických vozů ve Svárově

Podrobnosti: Zveřejněno 9. 7. 2018 20:57; Napsal Jarda z Úpice

Sobotní výlet na Tanvaldsko.

Tento prodloužený červencový sváteční víkend byl jako stvořen pro cestování. Ve čtvrtek jsme jeli do Kopřivnice, tedy autem, v sobotu na motocyklu na Tanvaldsko. Měl jsem delší dobu v plánu návštěvu Muzea socialistických vozů ve Svárově. V tom Svárově, kde proběhla dne 31. března 1870 stávka textiláků proti snižování mezd podnikatelem Liebigem a 8 z nich bylo zabito. Muzeum sídlí pravděpodobně v místě bývalé textilky. Sraz máme tentokrát na č. s. v Pilníkově a sejdeme se pouze tři, bez zájmu kohokoliv dalšího. Činnost našeho Motoklubu Úpicko upadá a je téměř zbytečné pořádat jakékoliv společné akce.

Vyrážíme na cestu, přes Hostinné do Vrchlabí a přes Roprachtice na Semily. Protože se všude možně uzavřely cesty, jsme nuceni opět použít cestu do Železného Brodu ze Semil – Cimbálu. Ten jeden a půl kilometru na křižovatku na Bozkov je nesmírné utrpení. Je to tankodrom nejhrubšího ražení. Pak je cesta do Ž. Brodu kolem Jizery příjemná. Jako vždy zastavujeme na stanici Benzina. Po kávě a nezbytných dalších úkonech pokračujeme po pěkné silnici do Velkých Hamrů, jejíchž součástí je zmíněný Svárov. K muzeu se dostanete přes mostek pokrytý mizerným asfaltem a něco, co má být parkoviště, tu neutěšenou atmosféru jen umocňuje. Samotné budovy působí celkem nepřívětivě. Nechce se mi použít termín hnusně. Ani příchod k muzeu není nijak lákavý. Vejdeme dovnitř a rádi bychom zaplatili vstupné. Někdo na nás huláká, ať jdeme dál. Je to průvodce, který má již malou skupinku na začátku prohlídky. Tak tedy honem k nim, jinak musíme stále poslouchat to samé. Začínáme v zadní hale, kde se u zdi krčí několik malých motocyklů, většina naší provenience. Pohled na ně je celkem neutěšený. Hala před nimi ukrývá několik nákladních vozidel, známých z našich socialistických silnic. Hlavní hala potom představuje automobily osobní. Od klasických českých, po německé, polské, ruské a rumunské. Některé kousky jsou pěkné, jiné postrádají trochu péče. Vše je namačkáno na sebe, těžko se dá vše prohlédnout. Průvodce se snaží být vtipný a na naše doplňující informace reaguje spíše podrážděně. Měl jsem pocit, že jsme minimálně stejně staří pamětníci, takže mnohé známe z našich silnic v akci. Sice neznáme všechny technické detaily, ale to nijak nevadí.

Prohlídka končí a jdeme zaplatit. Rád bych použil na webu muzea a na vstupních dveří avizované snížené vstupné, ale byl jsem odbyt rčením „na to si tu nehrajeme“. Takže platíme plnou taxu a navíc poplatek za focení. Oproti muzeím v Kopřivnici, která jsou přímo skvělá s nádhernými exponáty, kde zaplatíte polovic a s možností focení zdarma, je to cena, která neodpovídá tomuto muzeu. Chápu, že být v pronájmu, kde platíte horentní částky, kde majitel areálu na vše kašle, je náročné. Za to ale návštěvníci nemohou. A tak mi nezbývá než palec dolů. Inspektor TV Nova by nemohl udělit ani fialovou známku. Možná někdo, který je mladší a nezná mnohé z vystavených exponátů, bude spokojen, ti starší zřejmě moc ne. Jako my.

Nasedáme a náladu si musíme zpestřit nějakým dobrým obědem. Nemám tentokrát až tak připravenou hospodu, sice z nouze vím kde zastavit, ale snad něco objevíme cestou. A také se tak stalo. Kousek před vrcholem cesty do Kořenova nás zlákala cedule s nabídkou české kuchyně a menu za 75,-Kč. Odbočujeme tedy k hotelu Adria. Sedáme si na terasu k dalším motorkářům a listujeme jídelním lístkem. Menu je, ale vybíráme z nabídky vše za 109,-Kč. Vepřové výpečky s bramborovým knedlíkem a zelíčkem místo špenátu, který došel, byly naprosto skvělé. A Bramberecké játra s hranolky byla porce téměř k nesnědení. Ani nám nevadilo, že jsme museli trochu déle čekat.

S plnými bříšky pokračujeme do Rokytnice nad Jizerou a Rezku, na kafíčko a někteří na kopec zmrzliny s ovocem a šlehačkou. Pak již jedeme k domovu, tentokrát opět přes Hostinné, protože z Čisté do Černého Dolu je příšerná silnice. Budují tu kanalizaci. Domů jsme dojeli v pohodě. Cesta vyšla přesně na avizovaných 200 kilometrů. Ráno bylo trochu chladněji, ale jinak nám počasí přálo.

Potkávali jsme spousty motorek, tak jako každý den.

A tak si přátelé užívejte také. Počasí nám má být nakloněno.

Jarda z Úpice

Pár fotek je zde ode mne a přátel:

https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Muzeum_Svarov/

https://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Tanvald_a_okoli_7.7.2018/