Cestujeme za Adamem
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 7. 2018 20:26
- Napsal Jarda z Úpice
Červencová cesta za Adamem.
Adam je náš syn. Bydlí nedaleko Plzně a v Plzni pracuje. Z našeho výletu do Kopřivnice nám ještě zbylo plno dní, než propadne měsíční dálniční známka, tak jsme to využili.
V sobotu ráno jsme se vydali na cestu, tentokrát opět autem, aby si také něco užilo. Po dálnici to docela bezvadně frčelo, v podstatě žádné velké omezení, ani kolony. A dokonce i přes Jaroměř do H. Králové se jelo v pohodě. První zastávku, nepočítám tankování v Jaroměři, jsme měli až na čs. Shell před Prahou. Jižní spojkou jsme projeli ve slušném tempu, i přesto, že kamionů bylo stále dost. Dálniční přivaděč na D5, který celou dobu komplikoval situaci, je hotov a i asfalt pomalu až k Atolu se skvěl novotou. Po poledni jsme byli na místě, vyzvedli Adama a šli na oběd. Spali jsme v penzionu Barokní Špejchar www.barokni-spejchar.cz , ale kuchyně měla dovolenou, tak o pár metrů dál nás jistila restaurace Na schůdkách www.na-schudkach.cz .
Bylo odpoledne, tak jsme se jeli trochu projet. Zavítali jsme již podruhé do kláštera Kladruby u Stříbra https://www.klaster-kladruby.cz/cs . Velký a rozlehlý areál plný budov, bohužel většina je v havarijním stavu, jen kostel září celkovou opravou. Takže po několika letech nic nového. Pokud by se vše opravilo a využilo, byla by to nádhera. Bohužel. Opět jsme to obešli, dali si vychlazenou Kofolu a pokračovali dál. Cestou jsme minuli odbočku k muzeu opevnění, již proto, že to známe od nás. Možná to byla škoda http://www.kladruby.cz/muzeum-cs-opevneni-ropiky . Neměli jsme žádný plán, čas byl, tak jsem se rozhodl pro Tachov - Světce. Ostatně to nebylo daleko.
Ve Světcích je bývalá jízdárna hraběte Windischgrätze, dnes již zřícenina kláštera Paulánů a trosky rozestavěného zámku knížete Windischgrätze. Podstatně více ze zajímavé historie je obsaženo zde http://www.jizdarna-svetce.cz/ . Pamatuji tu jízdárnu jako ruinu, ale byl jsem velice pozitivně překvapen, která však zásluhou města Tachova povstala z popela jako bájný pták Fénix. A zaplať pánbůh za to. Prolezli jsme těch několik místností, protože kastelán, který poskytuje komentované prohlídky akorát odjel. Nicméně to stojí za to. Je to po Vídeňské jízdárně druhá největší v Evropě. Také toho využili filmaři pro natáčení dvoudílného filmu o Marii Terezii. Z jejich působení tam zůstala, mimo jiné, částečně rekonstruovaná stáj. Se slámou, postroji a krásnými ustájeními. Jen pokladní nevěděla, jak koně napájeli. Zřejmě z kbelíků. Jako zdejší vymoženost nám uvedla shoz hnoje na patro níže přímo do valníku. Dnes je to zazděno a prostora je využívána pro návštěvnické WC.
Já jsem ještě vylezl ke zřícenině kláštera a udělal pár fotek, když už jsme byli tak daleko. Škoda že je to vše zarostlé. Odstraněním náletových dřevin by ruiny zcela jistě prokoukly. Jsou totiž rozsáhlé. Vedle je Střední průmyslová škola, jistě funkční. Co se týká ruin zámku, tam jsem nešel, ale ani žádné neviděl. Prý to bylo rozkradeno, a to již tenkrát. Hrabě se do výstavby pustil ve svých 70 letech. Nakonec mu docházeli i finance a nakonec brzy i zemřel.
No a my jsme se vraceli zpátky, ale dříve jsme si ještě dali v cukrárně zmrzlinu. Krásná cukrárna kousek od řeky poetického jména Mže. Ještě něco natankovat u Benziny a jedeme. Obloha se trochu zakabonila, dokonce začalo pršet a museli jsme natáhnout střechu.
Večer jsme strávili opět v restauraci a po napůl probdělé noci jsme posnídali a v mírném dešti se vydali k domovu. Ještě rozloučení se synem a tentokrát nikoliv po dálnici, ale obyčejných silnicích.
Zastavili jsme se v Rožmitále pod Třemšínem, kterým jsme již mnohokrát projeli, ale nikdy nezastavili.
Mají pěkné náměstí, ale zdejší zámek je opět polo ruina. Vlastní ho soukromá společnost a zdá se, že peníze na opravu nenašetřila. Ve zdejším kostele poprvé zazněla Rybova Mše vánoční.
Tak jedeme dál. Opět tedy využíváme času a odbočujeme do Vysoké u Příbramě, kde je památník Antonína Dvořáka http://www.antonindvorak.cz/cz/ . Nádherné idylické místo. Potkáváme se s krajany z Trutnova, tak si vyměníme pár tipů a pomalu se vracíme zpátky k autu. Jen Rusalčino jezírko jsme vynechali, byla tam trochu blátivá cesta po nočním dešti.
Příbram projíždíme, i když je zde nádherné muzeum hornictví a poutní místo Svatá Hora. Tak někdy se zde musíme zastavit. Projíždíme okolo Višňové, filmové vesnice Třešňová ze seriálu Chalupáři, ale necháme ji stranou, jistě se moc od té doby změnila k nepoznání. Cestou zastavujeme jen na kávu v Oborech a v plánovaném místě Vrchotovy Janovice http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Navstivte-nas/Zamek-Vrchotovy-Janovice.html . Tady si dáváme již poněkolikáté oběd a vždy si pochutnáme. Jídlo je dobré a porce pro jedlíky.
Ještě mě láká muzeum socialistických vozidel ve Strnadicích www.retroautomuseum.cz , ale nakonec to opouštíme, i když to nebylo daleko. Byli jsme nedávno v podobném ve Svárově. Takže hurá k domovu. Jen na skok se zastavujeme nad Českým Šternberkem, v bufetu U Rybiček http://u-rybicek.cz/ . Bylo jako vždy plno, jídel spousty a ryby všech moří se musí klepat hrůzou při vyslovení jména bufetu.
Zdržíme se jen chvilku a pokračujeme přes Čáslav k domovu, s poslední zastávkou na zmrzlinu v Břehách u Přelouče.
No, a že nic netrvá věčně, tak za nějaký čas po celkově ujetých 690 kilometrech jsme doma.
Výlet to byl parádní, auto fungovalo, nikde žádná nehoda, ani policie. Super.
Kluci byli na motorkách v Kladrubech také, ale tentokrát v rehabilitačním ústavu Kladruby u Vlašimi. Konala se zde motorkářská akce Keep Respect Kladruby na podporu těch, kteří měli menší štěstí, ale na druhou stranu i veliké, že to přežili.
Tak si každý užil svoje.
Jarda z Úpice
Pár fotek z naší cesty je zde:
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Za_Adamem_2018/
https://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Kladruby_u_Vlasimi_Keep_respect_21._7._2018/
