Jedeme na rozhlednu do Löbau
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 7. 2014 11:31
- Napsal Jarda z Úpice
Za litinovou krasavicí do Löbau v Německu…
Již delší dobu mě lákalo zajet se podívat na krásnou rozhlednu, kterých je jistě po světě málo. Je celá z litiny a je nádherná. Podobně nádherný je Hanavský pavilon v Praze na Letné. Dnes slouží jako kavárna, původně ho odlily v železárnách v Komárově u Hořic pro Zemskou výstavu v r. 1891.
První pokus navštívit Löbau proběhl neúspěšně před dvěma lety. Jeli jsme tehdy po polských hradech a z hradu Czocha zamířili na Zhořelec, odkud je to již jen kousek. Ve Zhořelci jsme to ale vzdali, neboť ve směru na Löbau byla hrozivá černá mračna a blýskalo se o stošest. Tak jsme odbočili k domovu a ten lijavec nás tehdy dohnal v Jablonci n. N..
Druhý pokus byl plánován na sobotu ke konci června a v sobotu bylo nevlídně a předpověď byla přímo mizerná. Takže nic.
Pokus číslo tři byl plánován na sobotu 5. 7., ale nakonec nás opět přímo strašidelná předpověď počasí na sobotu donutila využít příležitosti a jeli jsme v pátek. Ono to je stejně jedno. Jediný kdo projevil zájem byl Jirka Chopper, a tomu je jedno jestli pátek, svátek.
Páteční ráno bylo nádherné a nakonec byl takový i celý den. Odjezd na 8 hodinu z našeho tradičního místa čs. Autorest v Úpici Na Sychrově.
Pro zrychlení jsme použili naši osvědčenou trasu na Vrchlabí, Semily a Železný Brod. Tady byla naše tradiční zastávka na kávu a WC.
Pak již jen Jablonec n. N., Vratislavice s nájezdem na rychlostní silnici a přesun za Chrastavu. Tady jsme použili již nově otevřenou silnici do Žitavy. Projeli jsme kousek Polskem, takže opět Třemi státy jedním vrzem, jako před lety. Okrajem Žitavy směrem na Löbau a za chvilku již v dálce vidíme Löbauerberg s onou, nebo respektive s oněmi dvěma věžemi. Ani nijak nebloudíme, dají se vyhledat informační cedule a vyjíždíme na kopec s parkovištěm. K rozhledně je zákaz, mimo hostů hotýlku. Parkujeme a jdeme asi 300 metrů do kopce k rozhledně a jdeme pěšky. Zřejmě jako jedni z mála, neboť tam posléze přijelo několik aut a evidentně tam nebyli ubytováni. Byli jsme vlastně na území bývalé NDR, kde si také s ničím moc nelámali hlavu.
Fotíme tu nádhernou rozhlednu, vstup je přes turniket a to za minci 2 Eura. Ochotně nám je rozměnili v restauraci. Lezeme nahoru a kupodivu mi to nijak nepřijde, byť to nějak nemusím. Ona se ta rozhledna ani nehne, i přesto, že foukal vítr.
Krásný rozhled po okolí, v dálce je vidět i Ještěd. Dokola jsou tabulky s vyznačenými zajímavostmi, ale neluštili jsme to.
Vracíme se, jdu ještě omrknout komunikační věž. Tam již nepolezeme.
Jedeme zpátky do vlasti, tentokrát směrem na Varnsdorf. Všude mají krásné silnice, jen jednou tam byla cedule Poškozená silnice v délce 2km. Byla poškozená asi tak jako naše když ji zrovna dodělají.
Ve Varnsdorfu navštěvujeme Jirkovi příbuzné a po pořádném kafíčku jedeme dál. Před námi jsou Pekelné doly ve Svitavě. Trochu si zajíždíme nedbaje rady navigace, ale za chvilku zastavujeme před Pustými, nebo také před Psími kostely. Je to pár metrů před Pekelkami. Stejné díry s rozsáhlým labyrintem chodeb. Okukujeme jen kousek. Ve vnitř je děsná tma a kdoví co ještě.
Hnedle stavíme na motorkářském místě v Pekelkách. Je vidět, že je pátek. Je zde více klidu, méně motorek. Pohoda. Oproti silnicím, kde bylo páteční běsnění.
Dáváme si pivo bez piva a pozdní oběd. Jirka volí klobásu, my s Alenou řízek. Když jsem ty porce viděl, litoval jsem, že jsme si nedali jednu dohromady. Řízek jak sedlo o mopedu, kupa hranolek, zeleniny a tatarky. Čerstvě udělané, senzační. Také jsem děvčata pochválil, protože tak dobrý řízek jsem již dlouho neměl.
Po hodince pokračujeme k domovu. Jedeme na Zákupy a Mimoň. Přátelé, vynechte tuto cestu. V Mimoni příšerná cesta po budovaném kruháku a následně hrozná cesta až k Mnichovu Hradišti. Již nikdy více tudy kudy.
Přijíždíme k Sobotce a tam neskutečná fronta na světlech. Zajíždíme tedy na náměstí, trochu srovnat záda. Cukrárnu akorát zavírají, tak zmrzlina nebude.
Vyjíždíme a v hustém provozu pokračujeme domů. Za Jičínem jedeme na Bělohrad a Miletín. Tady je již o poznání volněji. Příšernost přichází za Horním Dehtovem. Postřik vozovky nějakou sračkou s následným vysypáním tun drtě. Jedete lesem serpentinami a místy jsou několikacentimetrové vrstvy štěrku. Ty idioty, kteří tohle způsobili, je třeba stíhat za obecné ohrožení.
Čeká nás další krizové místo v Kocbeřích. Kolona aut, semafor a rozkutaná silnice, kde se s prominutím sere MATEX CZ z H. Králové již několik měsíců a ještě to na několik měsíců vypadá. Je pátek a samozřejmě zde nikdo nepracuje.
No a pak již je klasický tankodrom z Hajnic do Úpice a jsme doma. Nechápu ty „odborníky“ v EU. Vyhazují neskutečné peníze na financování pochybných projektů, ze kterých má snad užitek jen ten, kdo z toho umí vyvést prachy. Místo toho, aby se opravovaly komunikace. Z toho by měli prospěch všichni.
No ale shrňme to. Výlet byl parádní, najeli jsme něco málo přes 370km, v pohodě, bez nehody a naštěstí jsme ani žádnou neviděli. Projeli jsme třemi státy a viděli jen dvě policejní hlídky a to v Německu. Pohoda.
A tak přátelé jezděte. Jezděte v pohodě s přáteli, nebo sami. Ale vždy si to užijte.
Dnes je sobota, počasí ucházející, i když podle radarů nad Löbau je deštivo. Tak se pojedu mrknout do Walbrzychu, na zámek Ksiaž kde je sraz motocyklů Harley-Davidson, Indián a polských Sokolů.
Určitě bude něco k vidění. Ale to až zase příště.
Odkaz na články o rozhledně.
http://www.genusplus.cz/zblizka/veze-severu-hvezda-adventu-pekarova-kraska-nad-lobau
http://www.mimon.cz/index.php?page=clanky/clanek&clanek=2359
