A opět jedeme do Jizerek
- Podrobnosti
- Zveřejněno 7. 6. 2021 19:59
- Napsal Jarda z Úpice
Výlet na známá místa do Jizerských hor.
Nevěděl jsem kam jet. Počasí by mělo být prima, tak někam jet musím. Původně jsem zamýšlel jet někam na Přeloučsko, Semín, Kladruby nad Labem a cosi okolo toho, nebo Choltice. Nicméně mě od tohoto záměru odradilo hlášení o dopravní situaci okolo Jaroměře a H. Králové. Tam je to dnes a denně pořádný mazec. A je pondělí, to je obvykle plno kamionů a zejména vyjančených Poláků. Pojedu tedy na sever. Do Jizerských hor.
Pojedu na místa, kde jsem sice již byl, ale je tady krásně, tak co řešit. Ráno se ještě přidala Eva se svým strojem a tak jsme ve dvojici vyrazili. Směr Vrchlabí a tentokrát jsme jeli směrem na Kořenov podle Jizery, „do kopce“. Zcela běžně tudy jezdíme v obráceném směru, tak jednou za čas přijde změna k chuti. Na této trase se stále opravují jednotlivé úseky, a ty předchozí opravené by se mohly pomalu opravit znovu. Nekonečný příběh. Co dělat. V Desné odbočíme po mizerné silnici, sice zkratce, směrem na Josefův Důl. A navedly nás tam značky. Ta mizérie netrvala až tak dlouho a jsme na celkem slušném asfaltu. Projíždíme nádherným místem Albrechtice v Jizerských horách. Plno krásných chalup, ani by si člověk nemohl vybrat. Po chvilce jsme v Josefově Dole a to je již rozdíl. Kdysi jsem zde byl ve sklárně, dnes je to ruina a vlastně tak vypadají všechny průmyslové objekty. Ani samotná obec není nic moc. Ale pokračujeme ke Královce, kousek před ní ještě odbočíme k Prezidentské chatě. Zdejší jídelníček nás nezaujal, ze zkušenosti víme, že na Královce je to lepší. Tak jen pár snímků a hajdy na oběd, na Královku. Tady jsme si docela pochutnali. Ale kávu si dáme až na Liberecké výšině. Tam dojedeme za nedlouho. Je to nádherné místo, ale… Ani Jan Žižka by to nedobýval, protože ta cesta tam, to je otřes. Přišel by o kola u vozů. Tak mizerná, plná drobného štěrku a suti, v krkolomných zatáčkách se to smeká, nohy kloužou. Cesta je v majetku města a ten má jistě jiné priority. Nahoře si dávám českou klasiku „Turka“ a klábosíme s obsluhou. Znám trochu historii a s tehdejším majitelem restaurace a lázní u Chrastavy jsme plánovali sraz motorkářů, ale nakonec z toho nějak sešlo.
Začalo drobně poprchávat, takže Karasovi předpověď moc nevyšla. Doklouzali jsme dolů do Liberce a v drobném a proměnlivém deštíku jsme jeli domů. Přes Jablonec nad Nisou a Ž. Brod. Deštík přestal, ale místy byla silnice suchá, místy mokrá. Ale ani mokří jsme nebyli. Tankujeme v Ž. Brodě a jedeme přes Podbozkov do Bozkova a do Návarova. Jen tak omrkneme Návarovský zámeček. Dolů k řece, kde je penzion Rusalka a zbytky kamenného mostu nejedeme, i když tam jsou krásné serpentiny. Bohužel silnice je ve stavu, který odpovídá dvacetiletému využívání tanky české armády. A zříceninu hradu Návarova, který je nedaleko zámečku si nechám na jindy. Jedeme směrem na Vysoké nad Jizerou, ale trochu jsem to spletl a tak jsme jeli přes Zlatou Olešnici až do Jablonce nad Jizerou. Od Bozkova až do toho Jablonce po otřesné, ale skutečně otřesné silnici. Hanba okresu Jablonec n. N. a Semily. Domů jsme dojeli v pohodě za sluníčka. Dali jsme si obvyklou taxu cca 240 kilometrů.
Tentokrát jsme ráno stihli hlídku Policie, která měřila rychlost v Hertvíkovicích, ale jeli jsme momentálně předpisově. Nakonec jsme viděli u Návarova škodovku s narušeným „čumákem“ a na křižovatce u Ml. Buků dvě auta. Jeden s promáčklým zadkem, druhý s rozbitým předkem. Co se asi stalo je jasné.
Jinak vládla celkem pohoda. Nikam jsme nespěchali, jeli jsme si své výletní tempo. A na to, že bylo pondělí, jsme potkali kupu motorkářů. A určitě nebyli všichni důchodci.
Tak si přátelé užívejme, dokud to jde.
Jarda z Úpice
Pár fotek je tradičně na Rajčeti: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Bedrichov_a_Liberec
